Díky mé krátké návštěvě Kypru jsem mohl zlehka a povrchně tuto zajímavou zemi poznat a také se podívat, jaké čtyřkolky tam vlastně jezdí?
Obrovskou výhodou Kypru je už jeho dostupnost letadlem. Po pouhých třech a půl hodinách letu přistáváte v Larnace, přímo na pobřeží křišťálového moře. Nepotřebujete žádné vízum, jelikož je Kypr členem EU. Nemusíte příliš řešit peníze, ježto zde platí Euro. A nejsou zde jazykové problémy, protože naprostá většina lidí, se kterými turista přijde do styku, mluví slušně anglicky. Kypr je již na první pohled milá, příjemná, ale velice chudá země. O chudobě vás přesvědčí již příletová hala, která svou skromností připomíná spíše letecké zázemí nějakého malého aeroklubu. Ale co této zemi schází na hmotných statcích, to plně vynahrazuje milým jednáním jejích obyvatel. Kypřané jsou povětšinou příjemní a komunikativní lidé s mimořádným vztahem k dětem. Děti, svoje i cizí prostě zbožňují a nenechají si ujít příležitost si s nimi zalaškovat. Jelikož jsem majitelem dvou ratolestí, tak mě tato jejich vlastnost ohromně příjemně překvapila, protože na něco takového nejsem z Česka zvyklý. Největší devizou Kypru je ale samozřejmě moře. To je krásné, čisté a relativně teplé. Ale kdo by se chtěl moři vyhnout má plno příležitostí vycachtat se v hotelových bazénech.
Ale mě jako profesionálního čtyřkolkáře zajímala také možnost výletů na čtyřkolce. Už z letadla bylo vidět mnoho kilometrů pusté stepi s občasnými cestami, kde by se daly dělat nádherné výpravy. I zblízka jsem zjistil, že výpravy jsou věcí patrně proveditelnou. Bohužel nevím, jak je to na Kypru s legislativou, ale vzhledem k množství čtyřkolek v letoviscích a slušné a tolerantní policii bych neočekával žádný problém.
Ano, teď jsem to nakousl. Na Kypru jezdí neuvěřitelné množství čtyřkolek. V každém přímořském letovisku jsou jejich půjčovny doslova na každém kroku. Čtyřkolek a bugyn zde jezdí dokonce víc, než skůtrů. Ale to se dalo očekávat, protože pro čtyřkolky je na Kypru ideální podnebí. Ale nejzajímavější byla skladba používaných strojů. Na Kypru absolutně neexistují Japonci, Amící, ani žádné kanadské čtyřkolky. Na Kypru se také prakticky nevyskytují levné čínské napodobeniny čtyřkolek. Jediné stroje, které na Kypru jezdily byly totiž Made in Taiwan!
Fakt, že se zde neprodávají drahé japonské stroje bych chápal, je to zkrátka chudá země, ale že se zde neprodávají ani levné Šineráje, Bašány a podobné divnokonstrukce, které masově zaplavují český trh to jsem zprvu nechápal. Ale pak mi došlo, že zde čtyřkolky slouží ke skutečnému ježdění a to tyto „jebky“ zkrátka nemohou vydržet. Proto Kypřané masově zvolily kompromis – levné a slušné Taiwance.
Taiwanské značky zde byly zastoupeny prakticky všechny, ale naprosto drtivou nadvládu zde měla firma E-Ton. Jejich stopadesátky byly prostě všude. Dále se masově vyskytovaly značky Kymco a SMC, o hodně méně bylo i v Česku prakticky neznámých značek Aeon a Adly. Zcela zde chyběla značka Access, která je v Česku poměrně hojně zastoupená. Za týden na Kypru jsem se naučil stroje rozeznávat i poslepu. Příjemným bubláním čtyřtaktu mě míjel E-Ton Viper 150, ostrým „závodním“ dvoutaktním zvukem mě objel SMC Snake 100 a podle spálené smrdící spojky jsem neomylně poznal Adly 250.
Největším nepřítelem cestování na Kypru je ale fakt, že se zde jezdí vlevo! Pro mě byl problém i jen přejít silnici, nikdy jsem nevěděl odkud něco přijede. Ale pokud se naučíte vlevo jezdit, tak na Kypru můžete zažít mnoho zábavy. Tak šťastnou cestu!
Doporučuji: Fantastické kyperské jídlo, kdekoliv a kdykoliv. Agia Napa – Nissi Beach, pláž se spoustou atrakcí. Limassol – proslulou uličku s červenými lucernami.

no images were found