Na našich čtyřkolových tratích narazíte na hromadu mašin. Novotou vonící kousky i ty, co už nejlepší roky mají dávno za sebou. Na závodech je to hodně o velkých značkách – Japonci proti sobě nebo nanejvýš proti Americe. Většinou dost upravené sériovky, kterých potkáte stovky. Setkat se se specialitkou v podobě téhle americké sportky, to už je svátek.

Pochází totiž z fabriky ATK, jejíž stroje jsou pro velkou část Evropy velkou neznámou. Jde o rodinnou firmu z Utahu, která v malé továrničce ze zakázkových dílů kompletuje voňavé stroje. Můžete si od nich objednat krosku nebo enduro i čopra, ale vás bude zajímat především čtyřkolka. ATK mají v programu hodně ostrou sportku se čtyřistapadesátkovým motorem. Na tom by nebylo nic zas tak zvláštního, kdyby nešlo o pokračovatele zrušené výroby Cannondale (i když dneska už to ani s ATK nevypadá kdovíjak). Cannondale je zase radši zpátky u kol, ale jeho benzinový program byl natolik zajímavý, výjimečný a nadčasový, že ho koupil právě majitel ATK, aby unikátní koncepci zachránil a pokusil se Cannondalův krach proměnit v úspěch. Do masovky ovšem měly jejich mašiny vždycky hodně daleko. I ve Státech je totiž jejich cena dvojnásobná v porovnání s domácí i japonskou konkurencí a tak si ATK koupí jen znalec nebo fajnšmekr. Ostatně pro ně nachystala fabrika na stroji spoustu vychytávek, které třeba tuhle sportku řadí do úplně jiné ligy, než je jakákoliv velkosériová konfekce. Při pohledu na řemeslnou práci padá čelist a hned je každému jasné, že tohle za kilo rozhodně nebude.
 
Učebnice řemesla
Už jenom první pohled dost napoví. Žádné špičaté kapoty, aby to vypadalo co nejvíc sportovně, žádný ostrý čumák, zepředu to úplně nejvíc připomíná ksicht žáby a vypadá, jako by zrovna na tebe chtěla hupnout. Proti jiným sportkám je tahle řešená dost jinak, motor je sice v těžišti uprostřed, ale sedlo je posunuté hodně na zadní osu a celkově se ATK zdá kratší (rozvor je 1257 mm, proti LTR je třeba skoro o 30 mm kratší a to je sakra znát). Kdo to neviděl na ten první, tak na druhý už každopádně musí – rám. Hodně pilotů říká, že ocelové trubky víc vydrží, dají se dobře opravit a tuhost je dostatečná. Když ale uvidíte tuhle parádu, tak to všechno zapomenete a budete to chtít mít doma, Amíci vsadili na hliník s masivní dvojitou základní strukturou jako na superbiku a kolem toho navařený pavouk z hliníkových jeklů a odlitků. No jo, ale Yamaha YFZ je o dost levnější… Zámečníkovi poskočí srdíčko radostí, když vidí dokonalost svarů a přesnost opracování součástek rámu. Tep se zvýší teprve při pohledu na zadní kyvku, která je jak jinak taky z hliníku – posvařovaná z hromady profilovaných výlisků plechu do dokonale tuhé a masivní struktury. Tuhosti napomáhá i zadní centrál bez nutnosti přepákování, tudíž kyvka nemá uprostřed díru.
Když se zaměříte na voňavosti, tak vás ATK 450 MX ATV dostane. Další takovou lahůdkou je zadní osa, ta v sobě skrývá jednoduchou možnost rozšíření – na vnější konec osy jsou navlečené tři centimetrové podložky, délku ladíte podle toho, jestli přijdou z vnitřní nebo z venkovní strany ráfku. Na co mít na ponku tři různé osy. Když zůstanu u osy, tak další parádičkou je plovoucí uložení rozety – ne natvrdo ale s minimální vůlí. Proti tomu už vlnkovatý kotouč brzdy ani nepřekvapí.
To naproti tomu na předku je to skoro klasika – ramena z chrom-molybdenu. Jenže na těchhle si našteluje, co vás napadne, navíc veškerá uložení jsou na kvalitních kulových Unibalech. K tomu všemu ještě výrobce přidal těhlice z titanu, prostě paráda. A to ještě nepočítám s šířkou – ta je v základu solidních 1232 mm, vzadu je to až 1270. Osadit tohle mastítkem od Asiatů by asi bylo na soud, tady se kope jiná liga, předek uklidňují plynokapalinové Foxy Float X EVOL se zdvihem 280 mm, na zadku je Öhlins, co propruží o 255 mm. Nastavit se na nich dá úplně všechno, na co si vzpomenete.
 
Kanibalovo srdce
Dostali jsme se k motoru, takováhle věc už prostě ze zásady nemůže mít normální motor. Čtyřipade pochází z původního Cannondale Cannibala (ten měl objem 432 ccm), a kanibal to je, žere lidi, co s tím neumí zacházet. Nejen, že má krutou sílu, ale má v sobě ďábelskou výbušnost. Tohle není hračka pro sváteční jezdce – to je nářadí pro závodníka, co už ví jak na čtyřech kolech chutná prach a kamení. Genialita tvůrců je vidět i v tom, že je hlava otočená přesně naopak proti ostatním – sání dopředu, výfuk nazad. Výhoda je v tom, že není potřeba složité a drahé koleno k otočení laufu dozadu, navíc je blíž těžišti chladič a dopředu pod válec se vejde baterka. Jestli jste toho ještě měli málo, tak vás dorazí suchá vana, která má zásobník oleje právě v masivním rámu kolem motoru – žádná neskladná nádržka navíc. Motor krmený stříkačkou se bez problémů točí až do 10 000, kde dává v továrním nastavení 48 koní. Na trati sotva přenesete víc, omezovač ale zasahuje nedlouho po maximálním výkonu. Že byl hned ze začátku namalovaný pro závodění, vychází z pohledu na víko převodovky – ta je kazetová, takže se dá vyndat a zasunout z boku bez demontáže agregátu. Komu by nevyhovoval sériový pětikvalt, dá se objednat i tří nebo čtyřstupňová varianta, zpátečka se nedodává. S hydraulickou spojkou Magura jde řazení přímo sametově. Komu by nestačil objem 432 ccm, pro toho tu je fabrický kit se 490 kubíky.

 
 
 
 
 
Možná nejzajímavější na celé téhle konstrukci je, že s drobnými úpravami pochází už z roku 2001 – nadčasovost tady dostává úplně jiný význam… Doba je ovšem zlá a pro sportovní kolky dvojnásob, s příchodem krize do segmentu (pokles v USA činil víc než 80% !!) se společnost ATK věnuje zatím výrobě náhradních součástek na existující stroje a zajištění servisu. Slibuje, že jakmile se situace zlepší, bude zpátky v plné síle. No, uvidíme…
 
Technické údaje:
Motor: čtyřdobý kapalinou chlazený jednoválec
Zdvihový objem:        449 ccm
Max. výkon:   35 kW (48 k)
Plnění motoru:            EFI
Převodovka:   5rychlostní kazetová
Brzdy vpředu/vzadu: hydraulické kotoučové
Pneumatiky vpředu/vzadu:    20×6-10 / 18×10-9
Suchá hmotnost:         168 kg
Nádrž: 12 l
Rozměry dxš: 1867×1232 mm
Rozvor:           1257 mm
Výška sedla:   825 mm

Text a fotky: Dan Pejzl