Realita je taková – bohužel jediný, kdo je u nás aktuálně schopný a ochotný uspořádat nějaké slušné novinářské testování, je Journeyman. Chlapi nelitují svého volného času ani nákladů spojených s takovou akcí a připraví tři stroje a troje pásy, aby vznikly nejenom skvělý fotky, ale řada článků v několika médiích. Za tenhle přístup jim rozhodně patří palec nahoru!
V krušnohorských Klínech už se jezdilo víckrát a nejednou tam taky Journeyman zapůjčil čtyřkolky pro cvičení záchranářů. Terén tam na to je optimální a navíc díky místnímu záchranáři je možné se podívat i do míst, kam se normálně fakt nedostanete. Letos se během dvou dnů v Klínech vystřídalo několik redakcí a počasí přálo! 🙂
V minimálně půlmetru a místy i metru sněhu se dokonale prověřily schopnosti i kritická místa pásových sad značky Tatou. Na strojích CF Moto Gladiator X8 EPS, Gladiator Z8 a SMC Gladiator 720 Sport vynikly zajímavé rozdíly jednotlivých strojů a daly zapravdu konstruktérům, kteří vsadili na elektrický posilovač řízení. Ten v tomhle případě měla osmistovka X8 a oproti SMC to byl rozdíl něco jako nebe a dudy… Ono se taky nejezdilo v žádném prašánku, ale v pořádném hutném materiálu při teplotách od 1 do 3°C a to není zrovna ideální podklad pro žádné pásy – boří se sice míň, ale vzorek se prakticky hned obtiskne do udusaného podkladu a zatáčení je to pak hodně na sílu i proto, že zase hrany sněhu kolem jsou houževnatější a kladou citelný odpor při pohybu pásu do strany. Jezdit v tom bez posilovače je slušná posilovna a tak právě nejsportovnější mašina z trojice dostala docela zabrat, tedy spíš její jezdci… Na kolech by to na ní bylo nejrychlejší a nejlehčí, na takhle natátém sněhu jí X8 EPS i Z8 ukazovaly záda.
Loni zavedla značka CF Moto do sériové výroby posilovače řízení a to je přesně to, co takovéhle velké mašině (potažmo bugině Z8) chybělo k dokonalosti. Gladiátor X8 není žádný drobeček, bratru tahle velká cestovní čtyřkolka váží ke čtyřem metrákům a když na to namontujete pásy, hravě se dostáváte přes půl tuny. Rvát to bez EPS není žádná sranda, zvlášť když ještě třeba vezete někoho za sebou. EPS v tomhle případě šetří potřebnou ovládací sílu neuvěřitelným způsobem. A to ani nemusíte přesedat na mašinu bez posilovače, abyste to odhalili. Pravdou je, že i takhle vybavený Gladiator měl kolikrát co dělat, aby v takovém sněhu zatočil a chtělo to najít v jízdě rytmus a brát to v rychlosti a větším obloukem.
Naprosto geniálně pracovala bugina Z8. EPS tam sice není, ale převod a nastavení řízení je na té úrovni, že ovládání celé soupravy, která musela vážit i s posádkou ke tři čtvrti tuny, bylo lehké až se nechtělo věřit, že je to celé obuté do pásů. Pásy Tatou 4S navíc přidaly ne nevýznamné centimetry šířky navíc a tak byl ze sportovní Z8 spíš takový zimní tank, nebo rolba. Prakticky nepřevratitelná záležitost s trakcí za hranicí představivosti. Jediným minusem takového povozu je nulová ochrana před lítajícím sněhem. Pásy lezou z podběhů asi o půl metru, dveře to nemá a čelní okno taky ne. Takže když je sníh o něco lehčí, máte ho plnou kabinu 🙂 Ale s tím do toho přeci jdete, ne abyste se kochali panorámatem z vyhřívané kabinky lanovky…
Jízda na pásech nikdy nebyla o velkých rychlostech a i s tím nejlepším, co je na trhu se dostáváte reálně někam ke 2/3 toho, co na kolech. V těžkém sněhu se ještě přidává potřeba přeřadit na redukci. Ne, že by to osmikila na Háčko nezvládla, ale pro dlouhý život a pevné zdraví řemenu variátoru to je víc než doporučeníhodné…
Jednoválcová sedmistovka, kterou vzali kluci s sebou spíš pro porovnání než na testování, i přes počáteční obavy nijak významně neztrácela za většími bratříčky co do rychlosti. Koní má papírově míň jenom o cca desítku, citelnější to je u krouťáku, na druhou stranu ale zase těží z nižší váhy, která tenhle hendikep smazává. Ke štěstí chyběl akorát ten posilovač. I když třeba na silnici, kde se pásy na ledu mydlí ze strany na stranu, bylo právě citlivější ovládání bez EPS výhodou. Prostě všechno má svoje…
Testování podařené, lokalita s krásnými výhledy, mašiny šlapaly, co víc si přát? Snad jenom aby Journeymanům vydrželo nadšení pro čtyřkolky a dál pořádali podobné akce 🙂
Fotky: Franta Chobot
Předchozí článek