Na konci minulého povídání o zimních radovánkách jsem vás snad dostatečně naladil na trochu netradiční test, a to celodenní testování nové čtyřkolky Jumbo 720R s pásy Tatou 4S. Než se však pustím do samotného hodnocení jednoho z nejlepších zážitků, které asi můžete na čtyřkolce zažít, úvodem trošku „zafilozofuji“ 🙂 Nevím přesně, kdy se pásy ke čtyřkolkám objevily, ale každopádně, ten kdo to vypustil do světa, byl borec 🙂.
V minulém článku jsem vám představil nový stroj od taiwanského výrobce SMC – Jumbo 720R. Nyní se podrobně podíváme na techniku této čtyřkolky.
Sliby se mají plnit, tudíž část dvě – zimní radovánky na SMC Jumbo 720R jsou zde.
Od prvního testu Jumba uběhlo jen pár dní, ale rapidně se změnily podmínky. Když jsem se chystal na druhou celodenní testovačku, bylo ráno -12°C, dle terénu od 15 do 40 cm sněhu. Nebudu to dnes zdržovat žádnými detaily, ráno jsem nalil plnou do nadstandardní 24 l nádrže, nasedl, nechal Jumbo chvíli bublat a těšil se na zmrzlou hubu 🙂.
Na tuhle novou sedmistovku jsem se moc těšil. Nejen proto, že ze „zeleného ostrova“ se jedná teprve o druhý model této, pro čtyřkolky asi stěžejní kategorie, ale hlavně proto, že značku SMC znám a byl jsem velmi zvědavý, jak si výrobce s tímto kouskem poradí.
Taiwanská společnost SMC, neboli Standard Motor Corporation má desítky let zkušeností s výrobou velmi kvalitních čtyřkolek. Díky tomu mohla například představit dnes již legendární řadu tří a čtyřstovek Jumbo, která se dnes v již své sedmé generaci řadí mezi jedničku ve své kategorii. Nyní přišla řada na představení nového velkoobjemového stroje – čtyřkolky SMC Jumbo 720R. A já, jako jeden z prvních v ČR, jsem dostal příležitost s tímto strojem najezdit nějaké kilometry a trochu se mu podívat na zub.
Původní Gladiator se u nás stal první opravdu pracovní čtyřkolkou, která nevznikla ani v Japonsku, Americe nebo Kanadě a její asijský původ od firmy CFMOTO jí daroval kromě užitných vlastností také příjemnou cenu. Letos se tahle užitková čtyřkolka objevuje už ve své páté generaci, nový je motor, vstřikování, ale základní myšlenka nerozbitného tanku zůstala.
Když malá čínská manufaktura nazve svůj stroj „Terminator“, lze si domyslet, že název souvisí nanejvýš s termínem skončené životnosti stroje. Když japonská továrna nazve svůj stroj „Brute Force“, tak si lze domyslet o jakém výkonu se asi Japonci domnívají, že je brutální. Ale když kanadská továrna nazve svůj stroj „Renegade“ (Odpadlík), tak zprvu není jasné, jak to vlastně ti kanadští dřevorubci mysleli. Ale ve skutečnosti jde o tak výstižný název, že lepšího už na světě není. Protože Renegade je skutečný a nefalšovaný odpadlík!
Viděl jsem ho, slyšel jsem ho, svezl jsem se, zabahnil se, zaskákal si, zabrodil si a teď vám řeknu, jestli skutečně nový Centhor od Dinli odpovídá japonským standardům, jak tvrdí výrobce. Taiwanské stroje si za dvacet let své existence povětšinou vydobyly solidní pověst. Tedy, alespoň zavedené značky. Ale chlubit se s tím, že stroj překoná i japonské čtyřkolky? To chce veliký kus troufalosti a sebevědomí. No uvidíme…
Pracant nebo sportovec? A není to jedno?! KingQuad splní oboje, zvlášť když nám v roce 2008 opět posílil…
V roce 2008 slaví Suzuki výročí 25 let výroby čtyřkolek – tedy dříve to byly jen „tříkolky“, které tolik popularity nenasbíraly a byly svým způsobem velmi nebezpečné. Pak však přišly čtyřkolky a pak KingQuad. Tak bych si dovolil hodnotit historii čtyřkolek v podání Suzuki.
V minulém článku jsem psal o jedné z nejhorších čínských čtyřkolek, tak abych nebyl obviněn z jednostrannosti, nyní píši článek o patrně nejlepší čtyřkolce z tohoto regionu. JourneyMan Gladiator RX 530, potomek stroje RX510 je v Česku docela známý a tak se mu dnes podíváme pořádně na zoubek.