Cestování
Dostal jsem email od kámoše z Bolívie, který mě zval na výlet do Amazonie na severu Bolívie. Po rychlém pátrání ve Wikipedii a zjištění, že jde o jednu z nej, případně tu vůbec biologicky nejbohatší lokalitu celé planety, odpověděl jsem mu: „Jasně, že jo!“ Pak jsem se pustil do fantazírování, jak si hraju s amazonskými růžovými delfíny…
Pátý ročník Strike Sport Motoráj Maratonu opět hostilo rumunské Brebu Nou, horská vesnice zaslíbená enduru, offroadu a vůbec věcem s nimi spojenými. Letošní ročník poprvé v historii soutěže znamenal naprostou převahu účastníků na čtyřkolkách, kteří byli dřív v maratonu spíš doplňkem a zcela ve stínu motorkářů. Motorkářů se totiž letos sjelo naprosto mizivé množství – bohužel jen dva… Což proti dřívějším obvyklým víc než dvěma desítkám byl opravdu tristní výsledek. Zato účast čtyřkolkářů nebyla špatná, i když by samozřejmě mohla být i vyšší, tak šest Can-Amů, jeden Gamax, jeden Polaris a jedno SMC už slibovalo nějaké to závodění, poprvé se tu také objevil stroj třídy UTV.
Do Albánie jsme se vydali začátkem května , mělo nás jet 6 ale kvůli pracovnímu vytížení jsme jeli jen tři : já Leoš2 na Suzuki KingQuad 750, Červík na Arctic Catu 700 a Véna na Polarisu X2 800 ccm.
Albánie je hornatý stát na západě Balkánského poloostrova, u pobřeží Jaderského a Jónského moře. Díky své výhodné poloze u krásného pobřeží a v oblasti příznivého podnebí by se očekávalo masové využití turistiky. Ale ono tomu tak není. Od zbytku Evropy ji dlouhá léta dělil totalitní komunistický režim, který byl izolován od všech států západní i východní Evropy. Tato absolutní izolace přivedla Albánii mezi nejchudší země Evropy. Tato izolace má ale s odtupem doby i své klady, a to krásy nedotčené horské přírody s místními lidmy s jejich stylem života , takovým stylem života na jaký jsou zvyklí a jaký mi ostatní obdivujeme.
Letos, jako již tradičně ve spolupráci firem Auto Jari Žamberk a Hycar s.r.o., jsme se vydali na expedici do rumunských hor. Už je tomu pár let, co jsme sem vyrazili poprvé našimi upravenými offroaďáky a postupně se naučili jezdit v těžkém terénu, za což děkujeme Ondru Parezovi. Z těchto zkušeností čerpáme nadále, i když už nejezdíme v autech, ale na čtyřkolkách značky Journeyman. Tyto stroje proháníme Rumunskem už několikátým rokem a nikdy nás nezklamaly. Na tuto výpravu jsme byli obzvlášť natěšení, protože jsme chtěli otestovat letošní novinku na trhu Gladiator X8. Výpravy se zúčastnili Marcel (X5), Radek (X6), Michal s Davidem (X6), Martin s Eliškou (X8) a Jarda s Denisem(X8). Jelikož X8 jsou už pořádné stroje a dá se na nich pohodlně jezdit ve dvou, rozhodli jsme se, že vezmeme i naše děti (ve věku okolo 16 let). Za poznámku také stojí zmiňovaná X5, která má za sebou už čtyři Rumunska.
- 1
- 2