Krátce po skončení výstavy Intermot 2010 v Kolíně nad Rýnem, kdy jsme se po úmorné noční cestě vrátili zpět do Prahy, sedám k počítači a začínám si rekapitulovat, cože jsem to tam vlastně viděl. Dojmy z výstavy mám rozporuplné, takže to dnes nebude jen pochvalný článek, ale dočtete se zde i věci, které jinde nezjistite. Protože jen Quad.cz je bez cenzury! Tak s chutí na to! no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found
Jak jsem již zmínil, dojmy z výstavy jsou rozporuplné. Na jedné z největších evropských výstav se v plné nahotě projevily důsledky krize, které těžce zdecimovaly počet vystavovatelů. Těch bylo výrazně méně, než v jiných letech a jejich prezentace byla povětšinou výrazně skromnější. I velké značky byly zastoupeny povětšinou pouze prostřednictvím lokálních prodejců. Ubyly dokonce i stánky s asijskou hegeší, jejichž návštěva vždy patřila k mým oblíbeným kratochvílím. Ale nebojte, některé tam přeci jen byly, takže ve fotogalerii se jistě pobavíte.
Začněme japonskou čtyřkou…
Yamaha fyzicky vystavila málo modelů, ale aspoň se zúčastnila. Na jejím stánku byla k vidění klasická trojka taháků firmy – Grizzly 700, 450-ka sportka a UTV Rhino. Suzuki, Kawasaki a Honda? Ty neukázali vůbec NIC (anebo jsem úplně slepý). Přestože mají (zejména Honda) co ukázat, zde na své zákazníky hodily tyto firmy velkorysý BOBEK.
USA a Kanada
Can-Am zde měl hezký stánek, i když o poznání skromnější, než v letech minulých. Představil zde faceliftované modely, několik zajímavých druhů příslušenství a zejména novou řadu pohledných UTV náklaďáčků, které zde byly na jedné z výstavních premiér. UTV Can-Am jsou z hlediska ergonomie a posazu jezdce perfektně sladěné a báječně se v nich sedí. Snad budou na závodních tratích spolehlivější, než některé jiné modely značky. Zajímavým strojem byl také nový „polozávodní“ dětský model DS90, s pozoruhodnou historií. O tomto stroji napíši více v některém z dalších článků.
Polaris mě spíše zklamal. Na jednu stranu představil zajímavé novinky, na druhou stranu se chlubí již vymyšleným a technickými parametry, které má dnes již kdejaký Asiat (motor 500 ccm – 32 koní). Názorným příkladem budiž čtyřmístný sportovní náklaďáček RZR. Je to báječný stroj, ve kterém se pohodlně svezou čtyři vysocí lidé, což jistě ocení rodiny a skupinky s výletnickými ambicemi. Jen je škoda, že tento stroj museli jako první představit v několika zcela podřadných čínských firmách. Čekal bych, že leaderem inovací a nových nápadů bude spíše Polaris…
Adly, Cectek, TGB
Společnost Cectek se držela svých tří modelů a představila v zásadě to samé, co loni. Za zmínku stojí jen model King Cobra, který je sice jen variací na design Can-Am Renegade, ale pravděpodobně jedinou opravdu zdařilou variací ze všech, které jsem kdy viděl. King Cobra se vyrábí s několika druhy pohonů (2WD, 4WD, diff, atd.). Údaje o její spolehlivosti a kvalitě zatím v odborné branži nejsou k dispozici.
Adly se drží zavedené výrobní linie, pouze nabídla několik variant svých strojů (onroad, atd.) Ale přeci jen mě na jejich stánku zaujaly dvě věci. Tou první byl prototyp velkoobjemové čtyřkolky, která během několika let může rozšířit řady taiwanských šestistovek. Zatím jí do sériové výroby čeká asi dlouhá cesta. Vystavený model měl například tak malou světlou výšku, že by byl v provozu prakticky nepoužitelný. Druhou perličkou bylo „autíčko“, které už ani nepatří mezi čtyřkolky. Spíše bych ho zařadil mezi báječná vozítka do přímořských letovisek nebo jako nákupní tašku vhodnou pro výlety za slunečných dní. Obávám se, že i přes velice pohledný design, si v Evropě moc kupců nenalezne.
TGB si jela také ve svých zajetých kolejích. Obecenstvo „oslnila“ záplavou křiklavých designů a variacemi na více, či méně povedené modely značky. Zde mě „zaujal“ nový model Gunner, který nepochopitelně používá nejzastaralejší podvozek firmy s dvojicí zadních tlumičů a pevnou zadní nápravou. K tomu navrch přidal křiklavé samolepky a světla která mě připomínala obrovské vyvalené bulvy zmutovaného králíka trpícího mixomatózou. Ale proti gustu žádný dišputát. Pokud se to Němcům líbí, tak je to prostě v pořádku…
SMC, CFMOTO, Access
Od doby, kdy do vedení továrny SMC nastoupila nová, mladá krev, se výrazně zrychlilo modernizační tempo jejich modelů. Klasický systém nabídky mnoha kombinací podvozků, motorů a designu zůstal zachován, ale fabrika nyní navrch představila zcela novou řadu velkoobjemových čtyřkolek. Kromě převrtaného a redesignovaného Jumbo R5, který je již v Česku v nabídce, zde byl představen zcela nový stroj JUMBO 720R. Na rozdíl od většiny ostatních novinek taiwanských výrobců byl tento stroj již ve finální podobě a dle údajů výrobce již míří v kontejnerech na evropské trhy. Stroj je zajímavý svojí koncepcí, která kombinuje výhody dlouhých a krátkých rámů čtyřkolek. Dalším Hi-Tech prvkem je motor vyvinutý v institutu ITRI a používající mnoho špičkových japonských komponentů (spojka, písty, válec, řemen, atd.) Dle údajů výrobce tento motor svými parametry překonává například legendární Yamahu Grizzly! I o tomto stroji brzy napíši více.
CFMOTO „vyčerpalo“ své novinkové modely již loni, takže letos v zásadě představilo jen dobře známé modely X5 a X6, které jsou v ČR dobře známé pod označením Gladiator. Novinkou nebyl ani představený „závodní“ náklaďáček Z6, který zde byl ale již v produkčním provedení. Jeho ergonomie je také dobře navržena a ani moje bezmála dvoumetrová postava neměla s posazem problémy. Srdcem stroje je „stříkačka“ shodná s pohonem stroje X6, takže u tohoto UTV-čka lze očekávat i slušnou dynamiku a spolehlivost.
Access představil tradiční řadu výrobků, které mě nijak nezaujaly ani nepřekvapily. Jedinou „novinkou“ zde byl velice čerstvý prototyp údajné sedmistovky s diskrétními nápisy „Dont touch“ (Nešahej nebo se to rozbije!)
Dinli, Linhai, Kymco
U Dinli se zbláznili! Jejich inovační tempo je vražedné, jejich revírem je kreslicí prkno a občas z něj vznikne i zajímavý stroj. Na bázi jejich sedmistovky letos představili osmistovku s agresivním designem. Přední část stroje je opravdu nádherná a na fotkách jí kazila jen vyžilá hosteska, kterou asi angažovali v jakémsi příhraničním bordýlku. S bočním pohledem a zejména zadní partií stroje je to ale mnohem horší. Zadek je prostě nepovedený. Doufám, že v sériové výrobě zadní partii změní.
U Linhaiů byl k vidění prototyp jednoválcové sedmistovky, který byl zhruba ve vývojovém stavu prototypu Access. Pouze na něm nebyl nápis „Dont touch“. Doufal jsem, že si Linhai bude chtít spravit chuť a po velice nepovedené sérii dvouválcových pětistovek nabídne něco „echtovního“. Bohužel, pokud bude finální verze sedmistovky v představeném designu, tak bych jí doporučil přímo z výrobní linky odtlačit rovnou do muzea kreatur. Chuť jsem si spravil u tří a čtyřstovkových modelů Linhai, které bezesporu patří v pracovní třídě k tou nejlepšímu na trhu. Moje oblíbená čtyřstovka (Stormer 420) zde byla představena i ve verzi s pohonem pouze zadních kol, což je můj nejoblíbenější systém pohonu (4WD mají pouze „mněkejši“). Vznikl tak poměrně lehký, velice obratný a odolný pracovní stroj, který ovšem z logických důvodů nelze používat v hlubokém sněhu.
Na stánku Kymco byla letos k vidění jedna zásadní novinka a tou byl pomenší užitkový stroj s obsahem 450 ccm. Zajímavé na něm bylo hlavně elektronické vstřikování paliva EFI. Je vidět, že i méně věhlasné značky již začínají zvládat technologii vstřikování. S ostatními novinkami to tak slavné nebylo. Možná by se Kymco místo designu mělo zaměřit na inovace podvozků a konečně vyhodit do šrotu ty děsná ramena z lisovaného plechu.
gallery
Paskvily
Ano, výrazně jich letos ubylo, ale přeci jen se nějaké objevily. Už mnoho let nechápu, jak si někdo takové nespolehlivé, ošklivé a životu nebezpečné „srágorky“ může koupit. No, hlupák asi vidí na prvním místě cenu, která je čtvrtinová oproti normálním strojům.
Zajímavosti
Zajímavostí bylo mnoho, takže zde spíš jen pár fotek:
Vítězové a poražení
Pokud si udělám svůj pomyslný žebříček úspěchů a neúspěchů, tak se situace od loňska poněkud změnila. Mezi poražené tentokrát na první místo postavím nás čtyřkolkáře! Krize tvrdě dopadla na celý obor a zbrzdila rozvoj mnoha firem vyrábějících čtyřkolky a příslušenství a některé rovnou odsoudila k zániku.
Jako jasného „Losera“ výstavy a pomyslného výherce „Zlatých malin“ (anticena Oskarů) dnes jmenuji společnost HONDA. Má v nabídce krásné stroje, na výstavě měla i dost prostoru, ale čtyřkolku zkrátka neukázala ani jednu.
Jako firmu s kladným hodnocením jmenuji Can-Am za jejich novou řadu UTV a za nejvíc představených novinek. Kladně hodnotím i Polaris za jejich „čínský“ čtyřsedadlový RZR.
Jako vítěze v oblasti klasických čtyřkolek jmenuji společnost SMC s novým modelem Jumbo 720R a to z více důvodů. Tato, relativně malá společnost, dokázala vytvořit kompletně nový stroj, který už nemá ambice pouze kopírovat a dohánět světové leadery, ale naopak svým technickým řešením chce udávat směr. To je v oblasti taiwanských čtyřkolek a v oblasti mainstreamu výjimečná věc. A toho si myslím je třeba vážit.
Autor: Petr_quad
Poznámka autora: Jsem obchodník, nikoliv novinář, takže moje názory nemusí být nutně objektivní, ale doufám, že vás můj článek alespoň trochu zaujal 🙂
Předchozí článek