no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found no images were found
Gladiator X8 EFI V-Twin. Vzbuzuje už pěkně dlouho emoce. Všechny druhy emocí. Už půl roku před samotnou produkcí se o tomto, v dané kategorii přelomovém, stroji hodně mluvilo a psalo. Z pohledu potenciálního zájemce se bezpochyby jedná o hodně zajímavý stroj s moderním designem, precizním zpracováním a hlavně s výkonem srovnatelným se stroji americko-japonské produkce. Když se k tomu přidá cenovka pod dvě stě tisíc, absolutně plná výbava v ceně, tříletá záruka a zázemí stabilní firmy, je možné, že se jedná o horkého kandidáta na prodejní hit. O X osmičce už se toho napsalo celkem dost, nicméně zatím nikdo nenajezdil více, než pár km v rámci seznámení se se strojem. Ostré testy se plánují na březen, po výstavě Motocykl, kde bude novinka samozřejmě k vidění. I když…trošku jsem porušil „zákaz“ drcení první X osmičky a nakonec jí jednu zkoušku odvahy uštědřil :). Ti, kdo znají mé články, mohou znovu čekat spíše obvyklé povídání a postřehy jezdce, nikoliv test jako takový, na to jsou jiní borci ;).
Málokdy se stane, že novinka, navíc takto dlouho očekávaná, by byla hned zkraje postavena na něco jiného než kola :). My jsme se však rozhodli jít tentokrát opravdu jinou cestou a Gladiatora X8 jsme po letmém zajetí motoru hodili na pásy Tatou 4S a vyrazili na dvoudenní trip do Krušných hor. Proč zrovna tam a proč znovu na stejné místo, to zmíním v jiném článku, nicméně máme tam osvědčená místa a možnosti de facto neomezeného testování a projížděk.
Gladiator X8 na pásech vypadá opravdu majestátně, ostatně i na kolech je Gladík pěkný kousek. Pásy přidávají agresivnější vzhled a slibují velkou průjezdnost. Po loňských zkušenostech, kdy jsme testovali tehdejší novinku Jumbo 720R, jsme byli přesvědčení o absolutní průjezdnosti pásákem skrze vše. Ale ouha, kdeže loňské sněhy s prašanem jsou :). I s pásy Vás může potkat velká „zábava“ a dopolední rozcvička :). O tom ale později.
Předpověď byla letos bohužel značně nepříznivá a do puntíku se také vyplnila. Přes noc napadlo sice pěkných 10 cm nového sněhu, ale od rána se zvedla teplota až na + 5°C a asi si dovede představit, co takové rapidní oteplení udělá s čerstvým sněhem a firnovatým podkladem. V několikametrových barierách tekly potoky vody, sníh se měnil v pěknou břečku, nicméně to nás nijak zvlášť netrápilo, neboť touha vyzkoušet nejsilnějšího Glada byla veliká :). Jako obvykle jsme vyrazili ve dvou, jeden dlouhej a hubenej, druhej mrňavej a ne úplně hubenej :). Zajímavá kombinace, na vyzkoušení jízdních vlastností se ale tyto rozdíly dost hodí a i kvůli otestování pohodlí spolujezdce má tato „kombinace“ smysl :).
X osmičku jsme stáhli z vozíku, zkontrolovali stav nádrže, do batohu vzali rezervičku (nikdy nevíte, kde skončíte, tak aspoň pětilitráček s sebou doporučuji ;)). Nehledě na to, že je všeobecně známo, že na pásech to papá trochu více :). Tady zase trošku předběhnu – toto také nemusí platit úplně vždy, hlavně v přímém srovnání s jednoválcovou pětistovkou na pásech…Hodně zajímavé hodnoty jsme naměřili. Tak už ale jedem :).
Naším dobrovolným úkolem byl převoz záchranářů a psovodů na místa se zakopanými figuranty, kteří simulovali závaly v lavinách (o tomto cvičení bude samostatný článek, myslím, že je opět čas připomenout nečtyřkolkářům, že i 4kolky mohou být prospěšné a zachraňovat životy…). To obnášelo vzít spolujezdce, někdy i dva, a pokud záchranářský pes byl pošuk, co skákal pod pásy, tak i psa za řidiče spolujezdci na klín :). Hodně zajímavá sestavička, jen co je pravda. No, a teď si k tomu připočtěte dané podmínky, váhu stroje na pásech a váhu pasažérů. To už je nějakých pár metráků…Nastartujete, 63 kobylek si hezky zařechtá a po přidání plynu jedete jak nic. Žádná prodleva, žádný prokluz, žádné skřípání, žádné trápení. X osmička jede jak po másle, i v hodně těžkém sněhu si prokousává cestu bez sebemenšího zaváhání. Akorát při zatáčení se objevuje jeden zásadní rozdíl oproti prašanu, či zmrzlému sněhu. Zatočení. To chce opravdu trochu síly. Naložená kolka jede jak tank, nicméně když máte pásy zabořené až 30 cm v totálně mokrém sněhu, tak zatáčení se chvílemi stává silovým sportem. Při větší rychlosti je to lepší, ale i tak dost těžké. Kdo by však nyní, asi logicky argumentoval posilovačem, toho asi zklamu. Tady v tom vám nepomůže ani posilovač. Spíš bych se o něj bál, že takový nápor nemusí vydržet. Podmínky na jízdu ve volném terénu byly opravdu značně těžké, skútry do tohoto marastu nevyjely vůbec… Tady se dostávám k avizované rozcvičce. Když někdy pojedete v takovýchto podmínkách třeba podél vysokého plotu, který je cca do 2,5 metru zafoukán závějemi, počítejte, že bez lopaty tam necháte kolku do jara :):):). Myslel jsem, že s pásy se dá projet opravdu vše, i přesto, že samozřejmě znám lidi, co i pásáky zahrabali až po řidítka :). Ono si hezky jedete, jedete a najednou lup, zadní pásy se propadnou o půl metru, kolka se nakloní, pravý přední pás se taky kousne a propadne a vy klesnete směrem k neznámému dnu jak ta jedna rudá hérečka v Králi Šumavy…:). Neprozíravě seskočíte z kolky a zahučíte po prsa do několikametrové závěje :). Ale pozor změna – nezapadl jsem já !!! :). Takže bacha na tyhle „kapsy“, to pak je tak minimálně na hodinku s lopatou a ideálně druhou kolkou, aby vás někdo vytáhnul. Ono totiž jak odhrabujete, tak kolka si vždycky ještě o pár cm zase sedne. Takže ve výsledku se zakopete třeba víc jak půl metru pod původní „zapadnutí“ :). Hustá rozcvička, ale dobrá zkušenost a ujištění, že takovéto zimní výpravy bez lopaty, navijáku, tažného, a nejlépe bez druhého sparingpartnera na další kolce raději nepokoušet ;).
Velká škoda, že nebylo pod nulou, hodně by mě zajímalo, jak by dopadlo srovnání ovladatelnosti na prašanu, či jakémkoliv jiném druhu sněhu, než byl tento hnus…Ale není všem dnům konec, zima snad také ještě chvilku bude, tak to třeba ještě klapne ;). Po vyjetí kolejí si ovšem Gladiator X8 dělal na sněhu už co chtěl. Výkonu má na rozdávání, při přejezdech po silnici není sebemenší problém i ve dvou se dostat tachometrově přes 115 km/h, tzn. kolem 70 reálně. Jede i víc, ale zase na druhou stranu proč :). Důležité je, že jede pořád. Motor se nepřetáčí, zabírá v celém spektru otáček. Díky velmi příjemné trakci pásů Tatou 4S v kombinaci s velmi dobrým ovládáním X osmičky je ovládání na silnici či utaženém povrchu velmi snadné, zatáčet lze i jednou rukou a do zatáčky jsem si hodil i jeden slide :).
Na Gladiatoru X8 jsme najezdili za dva dny tachometrových více jak 200 km, reálně tedy něco přes sto. Druhý den bylo počasí už de facto minutu před koncem světa, totální mlha, liják, mrholení, sníh s deštěm, vichřice, no prostě samé krásy hor nás poctily :). I tak jsme stále vozili záchranáře, tahali stopovač, finišerem upravovali běžkařská kolečka…Pro záchranáře jsme nakonec byli v podstatě jediné spojení, protože na místa, kde měli figuranty, se nedostalo už vůbec nic. Na nohou museli být sněžnice, jinak jste zapadali až po krk do sněhu, který svou konzistencí spíš připomínal lehce zatuhlý beton…Btw. klobouk dolů před záchranáři.
Ale pojďme udělat takový sumář dvoudenního ježdění – Gladiator X8 na pásech:
– bezproblémový chod motoru
– okamžitý zátah motoru a stálý průběh v celém spektru otáček
– okamžité starty v jakémkoliv druhu počasí
– dostatek místa pro všechny
– perfektní zakrytování kolky – téměř vůbec na vás ani spolujezdce nelítá sníh
– absolutní komfort a pohodlí spolujezdce na vyvýšené sedačce, velký přehled a příjemný posez bez jakéhokoliv „nakopávání“
– velmi dobré zdvihy, díky kterým nedrhnou pásy o podběhy ani při více lidech!
– kombinace nitrogenových tlumičů DNM s pásy Tatou 4S způsobují výborné jízdní vlastnosti, velmi dobré odpružení, bezproblémový chod, Gladiator na pásech příjemně plave a v žádném případě ani při tvrdším doskoku „nekopne“ (nastavení tlumičů by Quadpoint, dobrá práce hoši 😉
– dobrý výhled na displej a výborná čitelnost i v extrémních podmínkách
– i kolega, co má bez pár cm dva metry, se na kolku vejde bez jakýkoliv problémů, nikde nic nevadí, nepřekáží, vše je ergonomicky velmi dobře umístěné
No a na konec…spotřeba 🙂 – jak jsem avizoval, celkem příjemné zjištění. Měli jsme možnost vyzkoušet de facto přesnou spotřebu. Dolili jsme plnou nádrž, 23 litrů a testovali motohodiny. Kilometry na pásech jsou značně zkreslující, hodiny jsou rozhodně přesnějším ukazatelem. Gladiator X8 vrčel na jednu nádrž více jak šest hodin, což je hodně příjemné číslo. Pětistovka by za tu dobu dolévala minimálně jeden a půlkrát…Rozdíl je samozřejmě hlavně v tom, že u dvouválu prostě frčíte na čtvrt, na půl plynu. Pětikilo musíte chtě nechtě drtit na plno, takže tady je ten hlavní rozdíl. A to znovu opakuji, že se jezdilo s poměrně velkou zátěží, skoro 2 hodiny pak Glad tahal téměř půltunový stopovač na úpravu běžkařských stop. Ve výsledku je tedy dvouvál na pásech možná výhodnější ;).
Berte tohle povídání jako takové netradiční seznámení s novým strojem. Gladiatora X8 teprve těžké zkoušky v hardcore terénu čekají, ale už teď můžu směle prohlásit, že je to stroj, který se žádného terénu bát nemusí a nemusí se bát ani porovnání s věhlasnějšími značkami. Výkonově i jízdními vlastnostmi na to rozhodně má. Po výstavě si ho vezmeme do parády nejen my, ale i novináři a pár cvoků, co už se něco na kolkách najezdili ;). Každopádně během prvních pár set ostrých km Gladiator X8 rozhodně nezklamal, spíš naopak, stále příjemně překvapuje. Zatím vše drží, závady žádné. Tak uvidíme, jak to bude pokračovat ;).
Autor: E.D.A.
Předchozí článek