Na konci minulého povídání o zimních radovánkách jsem vás snad dostatečně naladil na trochu netradiční test, a to celodenní testování nové čtyřkolky Jumbo 720R s pásy Tatou 4S. Než se však pustím do samotného hodnocení jednoho z nejlepších zážitků, které asi můžete na čtyřkolce zažít, úvodem trošku „zafilozofuji“ 🙂 Nevím přesně, kdy se pásy ke čtyřkolkám objevily, ale každopádně, ten kdo to vypustil do světa, byl borec 🙂.
Jasně, ze začátku to určitě nebyla ani top kvalita a ani samotné čtyřkolky na to nebyly asi úplně stavěné, ale stačilo málo a dnes tu máme na výběr pásy univerzální, odpružené, do sněhu, do bláta, do písku a všude, kam si jen vzpomete. Donedávna jste s nimi teoreticky nemohli ani na silnici (ostatně proč taky 🙂), i to už je však minulost a u některých typů pásů si můžete za talíř připlatit i homologaci a benga jsou na vás krátký (a jak teprve čuměj zapadlí v horách ve škarpě, když se kolem nich na tankokolce proženete jak vítr 🙂). Asi ne úplně každý kolkař měl, nebo má, tu možnost si pásy vyzkoušet v praxi, přeci jen je to ještě pořád drahá sranda, ale pokud byste se rozhodli si např. „Tatoučka“ pořídit, možná se vám bude hodit pár postřehů, proč si je nekoupit 🙂.
Za prvé – pokud máte cokoliv slabšího než 450, rovnou na pásy zapomeňte. Pokud nemáte 4×4, tak zapomeňte taky. A pokud nemáte ropný vrt nebo strýčka Ibrahim Muhamadda ibn Rašída, tak v podstatě taky 🙂 (ne, není to tak hrozný, k tomu se dostanu v samostatné kapitole 🙂).
Za druhé – jako úplnou zbytečnost považuji pásy pro obyvatele Polabské nížiny a Dyjsko-svrateckého úvalu 🙂 – tam jejich možnosti opravdu asi nikdy neužijete. I když…viděli jste film „Den poté“…???
No a za třetí – sada kvalitních pásů stojí v podstatě to samé co kvalitní rekreačně-užitková čtyřkolka…no, vysvětlete pak své drahé polovičce, že jste jí nemohli koupit tu druhou kolku, aby vás mohla zpovzdálí šmírovat…🙂
Jenže… My všichni bychom ty pásy strašně chtěli. Věřte mi 🙂. I kdybyste měli za celý rok jen pár čísel sněhu u baráku a v garáži kolku na pásech, věřte tomu, že byste z ní neslezli, dokud by vám rampouchy neodpadly z nosu. Dovolím si krátký subjektivní názor – už jsem se na pár desítkách 4kolek projel, ve všech možných terénech i neterénech, ovšem nic se zatím nevyrovnalo pásákovi. Beru to teď všeobecně, je jedno, zda to bylo Jumbo 720 nebo jakákoliv jiná mašina vhodná na pásy. Nenašel jsem LIMIT. Nejel jsem na pásech zdaleka poprvé, ale poprvé jsem měl možnost jezdit několik hodin v kuse v drsné horské krajině při mínus 12°C (hřebeny), v závějích větších i jak tři metry. A tady vás to právě definitivně uchvátí 🙂. No, tak úvod trošku delší (snad to neva 🙂), tak pojďme na samotnou vyjížďku.
Jak jsem psal v úvodu, Jumbo 720R jsme nechali obout na univerzální pásy Tatou 4S, které dobře známe a máme s nimi nejlepší zkušenosti. Vyrazili jsme směrem Krušné Hory, kde jsme díky našemu kontaktu mohli využít i prostory, kam se běžně asi hned tak lidé nedostanou. Asi jste si všimli, že píšu v množném čísle. Ano, na testík na pásech jsme vyrazili ve dvou, kvůli natáčení a focení, a také hlavně kvůli tomu, abychom dali Jumbu opravdu pořádně do těla a vyzkoušeli, zda je to stroj vhodný i pro dva spolucestující 🙂. Víc extrémnější podmínky jsme si asi vybrat nemohli 🙂.
Ještě než se do toho pustím, vložím vsuvku z minulého článku, kde jsem se na konci řečnicky zeptal, zda najdu třeba něco negativního…no, co myslíte 🙂? Tak ještě chvíli přemýšlejte 🙂.
Je vtipné, kolik druhů počasí vás může potkat za hodinu a půl. Vyjeli jsme za sluníčka při mínus třech stupních, po cestě nám začalo sněžit, chvíli před cílem totálně lejt (to jsme se v ten moment opravdu nemohli dočkat🙂) a nakonec zase sněžilo a v cíli bylo zase to sluníčko a cca 9 pod nulou. Divný, co 🙂? No ale nakonec to bylo ideální, na horách je prostě jinak a bylo parádně. Jumbo jsme rychle shodili z vozíku, zkontrolovali, zda máme opravdu úplně plnou a vyrazili na testy – rychlost, akcelerace, průjezdy, ovladatelnost…skoky (to by se ale na pásech fakt nemělo🙂).
Budu se opakovat z minula, ale ono to nejde nezopakovat. Jumbo mě nepřestává překvapovat. Těch 51 valachů, co si pod váma chrochtaj blahem, když je polechtáte na plynu, dělají i s pásama hodně muziky. Když si vezmete, že pásy přidají kolce cca 120 kilo navíc, seberou třetinu výkonu a i notnou část ovladatelnosti, nechápete potom, jak to ti (ne)soudruzi z Taiwanu upekli…Ten motor je prostě skvělej. Okamžitě vystřelí, variátor nemá v podstatě prodlevu a vy už si to svištíte zasněženou plání jako blázen. Jasně, jako skútr to není, to ani být nemůže, ale jede to prostě parádně. Výrobce uvádí, že na pásech by se neměla překročit rychlost 50 km/hod, nicméně to co se nemá, se často poruší, minimálně pro to, aby se to zkusilo, ne 🙂? Nezapomeňte, že údaje na tachometru jsou při použití pásu značně zkreslené, takže reálné hodnoty jsou cca o 30% nižší. Přesně to nevím, odhaduji. Takže trocha matematiky. Dva lidi, každý 85 kg, kolka s pásy, něco přes 400 kg, zasněžená silnice, tachometrová rychlost…114 km/h…??? Kolik to teda je? Jo, je to tak jak jste si spočítali 🙂. Ale upozorňuji – byl to jen test, v žádném případě toto nedoporučuji, žádná kolka s pásy není na takové zatížení stavěná a při dlouhodobém zatížení podobného stylu byste jí dřív nebo později asi poslali víte kam… Každopádně když jsme v téhle rychlosti předjížděli auta, tak řidiči fakt nechápali…
no images were found
Když už jsem byl v tom, co by se nemělo, tak určitě by se nemělo na pásech skákat. Logicky. Zatížení ramen a zavěšení je výrazně větší, než když máte kola. Riziko poškození ramen, čepů, stabilizátorů atd. je tedy rozhodně větší. Nicméně testy jsou od toho, aby se zkusilo i to, co se prostě dělat nemá. Nehledě na to, že ten skok můžete ve sněhu dát i omylem, závěje umí být pěkné potvory…Jde to, v prašanu padnete jak do peřin, na tvrdším sněhu je to samozřejmě trochu rána do rukou, ale řidítka vám to v žádném případě z ruky nevyrazí. Dovedu si jasně představit např. Trevise Pastranu, jak si hodí z převisu na kolce backflipa a žuchne do xmetrové závěje prašanu. Až tohle budou ty cvoci dělat… 🙂. Ale ani o tomhle a ani o maximálkách ty pásy přeci nejsou…
no images were found
<
To největší kouzlo je ve fantastické průjezdnosti čímkoliv, horizontálně, vertikálně a v podstatě jakkoliv si představíte. Už jsem to psal, napíšu ještě jednou. No limits. Za celý den jsme prostě nikde nezakufrovali. A to byla cesta plná polomů, potoků, lesů, skrytých bažinek, kamenů, extrémních výjezdů i sjezdů a již zmíněných několikametrových závějí. Ono více než slova v tomto případě napoví fotky či video, nejlépe pak samozřejmě vlastní zkušenost. Z mých předchozích článků už asi víte, že tak trochu zapadávám 🙂. Jsem si tak říkal, že jestli zapadnu i s pásama, tak to už bude fakt moc 🙂. Ani to nijak úmyslně nevyhledávám, mám na to ale prostě talent. 4koly jely dvě, druhá Gladiator X5. Před jedním, obzvláště vypečeným, polomem, kde bylo pro překonání padlého stromu třeba použít i lidskou sílu ke korigování přejezdu, jsem si řekl, že v tom nechám Glada samotného a zkusím to skrz zdánlivě neprostupný hvozd. Nejprve pěší obhlídka, strom vedle stromu, na 4kolu fakt místa na milimetry. Ušel jsem cca deset metrů a zahučel po pás do závěje. Hm, zapad jsem 🙂. Bez čtyřkolky. Blbý, co 🙂? Tak jsem se prohrabal zpět k Jumbu a jal se pokořit hvozdy na čtyřech pásech. To co jsem na Jumbu projel, jsem pěšky neprošel. To si myslím, mluví za vše. Kolegové na mě čučeli jak péro z gauče, odkud jsem to z toho hvozdu vyjel 🙂. Tohle byl zároveň i neplánovaný test ovladatelnosti. Jumbo obstálo na jedničku. To, že se ovládá skvěle na kolech, už víme. Ale pásy? To je jiné kafe, rejd úplně jiný, odpor pásů veliký, logicky vyvstává otázka – co ruce? Nic. Pohoda. Nebolí, neperete se s řidítky, v rámci možností ovládání 4kolky s pásy výborné. A to jsem v těch hvozdech musel sakra „kličkovat“, abych se vyhrabal ven :).
Když už jsem byl v „rauši“, tak jsem si ještě jen tak cvičně zkusil vyjet z potoka na lávku. Hm, no problem, pásy vás prostě vytáhnou, kam chcete…
no images were found
no images were found no images were found
No, všechno krásné jednou končí, co si budeme povídat 🙂, a my, ač se nám opravdu vůbec nechtělo, jsme to museli po cca 5 hodinách pomalu balit. Mj. i z důvodu, že druhé kolce docházel benzín, museli jsme tedy myslet na dojezd. Opět se ukázalo, jak skvělá věc je nadprůměrná 24 litrová nádrž. Na rozdíl od kolegy bychom mohli ještě cca hoďku dýchat horský vzduch. Ale tady se dostávám snad k jedinému záporu 4kolky s pásy. A tou je spotřeba. Vraťte se v článku o pár odstavců výše a sami si zkuste spočítat, kolik si kolka vezme tekutého zlata od strýčka Ibrahima…
Přesná čísla říkat nebudu, přesně je ostatně ani nevím, ale je to dost. Pokud ale pojedete lážo plážo, sám, v normálním terénu, možná se s jednoválcovým motorem nepatrně 20 l přiblížíte. Cokoliv dalšího, kila navíc, terén navíc, obsah navíc, válce navíc, to vše geometrickou řadou spotřebu zvyšuje. Ale co, skútr chlastá jako duha taky, i víc než kolka, když na to přijde. A kanystr do kufru nebo na nosič si radši přidělejte, nikdy nevíte, kdy se v tomhle terénu může nějaká ta kapka navíc hodit 🙂.
Ještě jsem nezmínil jednu důležitou poznámku. Jumbo 720R je zcela bez problémů použitelné i pro dva, ač tak možná na první pohled nepůsobí. Spolujezdec má kupodivu dost místa, má i své nášlapy, a pokud má za sebou boxík, má i dobrou oporu zad. Nejsem žádná muší váha, trochu jsem se bál, aby při každém „hupu“ neštrejchaly blatníky do pásů. To se naštěstí stávalo hodně výjimečně, a kdyby snad někdo chtěl jezdit na pásech striktně ve dvou, tak stačí trošku ušmiknout část zástěrky a už neštrejchá nic (pokud tedy nenecháte řídit slečnu a schválně ji nenavigujete do houpavého terénu …🙂). Každopádně jsme ze čtyřkolky úspěšně točili i fotili, výsledky můžete ostatně shlédnout v galerii a videu.
Co říci na závěr? Pokud jste horal, máte čtyřkolku, máte zbytečných cca sto táců, a ještě nemáte pásy, tak na nic nečekejte a kupte si je. Je to úplně jiná dimenze nejen zábavy, ale i skvělého cestování, objevování a v neposlední řadě je to i skvělý pracovní a záchranářský společník. Skútr ve srovnání s kolkou vychází lépe jen v rychlosti, vše ostatní, troufám si říci nejen dle mého názoru, hraje do karet čtyřkolce. Když se smíříte s větší spotřebou, která je ale logická, máte k dispozici celoroční nezničitelné monstrum, které se opravdu nezalekne žádného terénu.
Jumbo 720R od nás dostalo ten den opravdu řádně zabrat, ale další hutný test ho měl teprve čekat. Na týden jsme ho nechali záchranářům na kynologické cvičení a cvičení záchrany z lavinových závalů. Reportáž o použití 4kolek v rámci záchranářských akcí a rozhovor se šéfem celé této akce pro vás také v brzké době připravím ;).
A úplně nakonec – co nějaké to negativum na Jumbo 720R? S klidným svědomím píšu, že žádné. Vlastně jo, měl jsem úplně mokrý boty. Protože jsem si nevzal jako náš průvodce extrémboty do minus 30, ale obyč kontníkáče…No, to asi ale nebude problém kolky, co 🙂?
Tak zase příště yettiové 😉
Autor: E.D.A.
